Tandemový seskok
Vítejte u našeho virtuálního tandemového seskoku.
Pojďte se společně s námi řítit k zemi z výšky 4300 m rychlostí 200 km/hod., ve výšce 1500 m se nechat měkce zachytit padákem a pak… Ale pomalu, všechno popořadě…
Měl jsem narozeniny. Moje děti mě ráno vzbudily a oznámily mi, že pro mě mají báječné překvapení. Tak tedy do auta a jelo se na letiště…
Na letišti
...nebylo mi jasné, co bych tady měl dělat, především když to letiště bylo jen malé a nebyla zde žádná velká linková letadla. Pouze nějaké komické pomalované letadlo s jazykem venku (???) a ve vzduchu se vznášela spousta pestrých padáků.
"Ach ne!!! Má snad tohle být to překvapení? Seskok s padákem….?!?!"
Přihlášení k seskoku
...probíhalo u nějaké dřevěné chaty, kam mě moje děti dovedly. Zde mě přivítaly dvě milé mladé dámy, které se mě ptaly na jméno. Aha, tak přece mám domluvený tandemový seskok. Jen 10 metrů od nás na mě už čekal můj tandempilot.
A už jsem měl na sobě červenou kombinézu a byl jsem oblékán do takzvaného postroje pro tandempasažéry. Připadalo mi, že tohle překvapení bylo připravováno již delší dobu.
Můj tandempilot
...vysvětlil mi vše o našem padáku. Nevěděl jsem, že do tak malého baťohu se mohou vejít 2 padáky.
A otevírací automat je také uvnitř. Ten otevře padák, i kdyby tandempilot vůbec nic neudělal. Je tu mnohem víc techniky, než jsem vůbec předpokládal.
Připevnění
...k tandempilotovi budu připevněn 4 karabinami, každá z nich má nosnost 2500 kg. To by pro mě mělo stačit. A vůbec způsob, kterým je mi vše vysvětlováno je jasný, výstižný a zábavný. Přistihl jsem se, že mě nejen opouští nervozita, ale začínám se dokonce na seskok tešit!
I když…vyskočit z 4300m? 200 km|hod? Můj tandempilot už to zvládne…
Držení těla ve volném pádu
...jsem se taky učil. Hlavu zaklonit, ruce vzhůru, pánev dopředu. A nemám být křečovitý, uvolnit se a užít si to…
No jo, jemu se to mluví, má už přes 2000 seskoků. No dobře, proč ne, teď už se skoro nemůžu dočkat!
K letadlu
... cesta k letadlu mi připomíná chůzi na popraviště. Tohle letadlo je Skyvan, ale parašutisti mu říkají Pink. Je opravdu růžové. A velké. Dovnitř se vejde 24 parašutistů, vysvětluje mi můj tandempilot.
A tahle věc by měla letět?
Nástup do letadla
...nastupuje se zadem, kde jsou vyklápěcí dveře. Uvnitř již sedí parašutisti, baví se, blbnou, smějí se, starší, mladší, ženy… Vždycky jsem si myslel, že je to sport jenom pro chlapy!
A už sedím v letadle, dívám se k pilotovi a už startují 2 turbinové motory. 2x1000
Let
...je taky něco jiného. Žádné sedačky, sedíme na zemi na koberci, vrní motory, z okna vidím, jak letíme mezi horami, které mizí pod námi. Je to mnohem zábavnější, než ve velkém linkovém letadle.
Ve 2000 m
...prolétáme poslední zbytky mraků. Slunce září, nebe je tak modré, jak jsem ho snad
ještě nikdy neviděl, jako ve snu…
Tak jdeme na to, slyším říkat mého tandempilota, nasadit brýle a přilbu a
ve stoje si mě připoutává k sobě. Uff, asi na mě někdo vylil kýbl adrenalinu.
3800 m ukazuje výškoměr. Já nevím. Možná jsem měl přece raději zůstat dole…
Poslední minuty
...ubíhají tak rychle!
Nervozní? Ano, a jak!
Můj tandempilot se mnou
ještě jednou prochází celý seskok. Jak jen může být tak klidný?
A můj kameraman má taky zjevně v hlavě jen
hlouposti. I on je tak klidný!
Já ne!!! Já vím, že pod mým zadkem je teď 4000 m a mám teď vyskočit z letadla!!!
Otevřít dveře
...a ti blázni přede mnou vyskakují. Smějí se a těsně před výskokem říkají nějaké hlouposti. ( Jak na to může někdo ve 4000 m myslet?!) Vystupují stějně klidně, jako ostatní vystupují z vlaku.
A letadlo je stále prázdnější. Já jsem ještě tady. A přede mnou díra. A vzduch. Hodně vzduchu! Přesto se blížíme ke dveřím. Výskokové držení těla, ruce na postroj, hlavu dozadu, pánev dopředu.
Můj tandempilot odpočítává READY, SET,
...GO!!!
Nevím, co si lidé myslí při výskoku z letadla. A taky nevím, jak se cítí. Na začátku, možná, se leknete. Trošku. A pak...
Volný pád
...a pak jste venku. Žádná okna, kterýma se díváte, žádné letadlo, v kterém sedíte. Cítíte jen proudění vzduchu. A...
JE TO SKVĚLÝÝÝÝ!!!!!
Hurá!
Nevím, kam se mám dívat. Můj tandempilot měl před tím pravdu. Uvolnit se a užít si to. Je to nepopsatelné.
Najednou letí ( nebo padá? ) můj kameraman přede mnou. Je úžasné, čeho všeho si člověk všimne. Vyplazuje na mě jazyk. To je toho! To dokážu taky!
Cestou dolů
...najednou děláme pár otáček kolem vlastí osy. Nevím, jak to ten za mnou dělá a je mi to vlastně jedno.
Pak vidím opět kameramana přede mnou. Také on dělá zajímavé kousky, roluje přede mnou a při tom všem se stíhá neustále dívat na mě. Je to zábavné. Pod sebou vidím ještě pár mraků.
Mraky
...padáme a najednou je chladněji, vlhko a pára. Takhle chtunají mraky? Představoval jsem si je romantičtěji.
A pak je najednou pode mnou jako zázrakem objevuje země a krásně zřetelná.
Otevření padáku
...je jenom pozvolný tah. Ne, že by to bolelo, to ne. Jenom tah. A najednou už můj kameraman není přede mnou, ale padá dál ďábelským tempem směrem k zemi.
Najednou ustává veškerý šum a kolem nás se rozprostře nadpozemský klid. I svého tandempilota opět slyším.
Jaké to bylo?
...to byla otázka. Co na to mám říct?
Ukazuje mi výškoměr. Ukazuje 1200 m. Takže jsme padali 3300 m volným pádem. Bylo to prostě úžasný!!!
Ten rozdíl – nejdřív volný pád a teď …na padáku. Mám dostatek času prohlédnout si okolí z ptačí perspektivy. Dokonce smím sám řídit padák. Doprava, doleva, pod sebou vidím další padáky. Okolo mě jsou hory a já – visím v postroji a nade mnou je padák...
Krátce před přistáním
...zaujímám pozici pro přistání. Můj tandempilot říká, že musím dávat pozor na to, abych měl nohy nahoře, aby on se dotknul země jako první.
Odhadnout, jak jsme vysoko není tak jednoduché. A je mi to i jedno. Od čeho mám za sebou zkušeného parašutistu?
Na zemi
...se mi ještě trochu třesou kolena. A uvědomuji si, že jsem před pár minutami vyskočil z letadla!!!
Moje děti běží ke mně. Tak jaké to bylo?
Musím to říct ještě jednou : BYLO TO SKVĚLÝ!!! Myslím, že to určitě nebyl můj poslední seskok.
Děkuji celému týmu lidí, který mi tenhle seskok umožnil. A zmínil jsem se už vůbec o tom, že se vlastně bojím výšek??
