Články

Smrtelný úraz v Tozeur

Statistiky ukazují že to, že máte otevřený padák ještě neznamená, že jste přežili seskok. Od tohoto okamžiku existují 2 významné možnosti jak si ublížit.

Ta jednodušší: zatáčka v příliš malé výšce. Může být v podstatě provedena na jakémkoliv padáku. Parašutista prostě zatočí co nejvyšší rychlostí na zemský povrch. A ten se mine jen obtížně. Zranění jsou většinou těžká, často se smrtelným koncem. Ale je velice snadné se jim vyvarovat, pokud si uvědomíme příčinu : chyba není v padáku, ale v tom, že ho parašutista nedokáže ovládat. Je důležité rozčlenit si přistání tak, aby byly zatáčky včas ukončeny. A je jedno na jakém padáku.

Druhá možnost je o něco komplikovanější: na otevírajícím se nebo na otevřeném padáku se střetnete s jiným parašutistou. To už je o něco těžší než trefit zemský povrch, a pokud jste dostatečně vysoko, je ještě šance otevřít záložní padák. Ale obecně se lze vyvarovat i této druhé možnosti.

Separace: pokud jsi hotov s manévry ve volném pádu, což znamená, že jsi dosáhl výšky separace, jednej! Neplýtvej čas odmáváním, otoč se a trekuj, jako by na tom závisel tvůj život, protože on závisí!!! Pozice pro trekování je stejná jako u skokanů na lyžích. Skokani na lyžích trénují výlučně to, aby urazili co největší vzdálenost při co možná nejmenší ztrátě výšky. To, co my při seskoku používáme několik sekund, trénují skokani na lyžích celé roky. A tady se každý parašutista může přiučit. Během trekování sleduj vzdušný prostor před a pod sebou a vyhýbej se! Před otevřením padáku zkontroluj vzdušný prostor nad sebou. Nejlépe provedením role, přičemž se dále separuješ. Tato role se ale musí naučit! Neplýtvej čas tím, že budeš mávat několik sekund, trekuj dále, výška a tvoje levá paže nad hlavou, zatímco saháš k uvolňovači hlavního padáku, by měla být pro okolní parašutisty jednoznačným signálem! V průběhu otevírání padáku měj otevřené oči! Ruce dej na popruhy nebo na řídící poutka, abys v případě potřeby se vyhnout neztrácel čas. V autě máš také ruce na volantu, když vyjíždíš!

Padák je bez problémů otevřený. Gratuluji, tohle jsi přežil. Teď musíš získat přehled. Kde jsou ostatní a kde jsi ty.

Výška: pokud jsi jeden z těch, kdo jsou nejníže sáhni do předních popruhů a separuj se dále – směrem dolů. Rychlost na padáku je zábavná, a pokud byl bod vysazení v pořádku, rychle se otáčkou o 360° za přední popruhy dostaneš z dosahu ostatních. Pokud jsi jeden z těch, kdo jsou nejvýš, brzdi také za zadní popruhy. Separuj se dále, směrem nahoru. Užívej si let na padáku, pokud jsi nejvýš, nikdo se do tebe nestrefí!

Vždycky si všechny udržuj v zorném poli. Pokud vždy víš, kde jsou ostatní, můžeš se jim vyhnout, pokud tě přehlédnou. Kdo má v boji přehled, zvítězí, kdo se nechá překvapeně napadnout, prohraje. (Napoleon 1815 po bitvě u Waterloo)

Urovnat slider, svléknout si botičky, sundat brýle a helmu by měly být vedlejší činnosti, hlavní věcí je nyní řídit padák! A v zápětí bys měl také znát směr přistání…

Přistávací nálet: mysli dále než 3 metry před sebe. Dej ostatním šanci předvídat tvoje manévry. Snaž se předvídat manévry ostatních. 

Proto: prováděj otáčky k odbourávání výšky mimo oblast náletu po větru, napříč větru a konečného náletu proti větru. Nelétej přes přistávací území, pro ostatní je pak velmi těžké předvídat, co zamýšlíš.

Obecná pravidla: pokud provádíš konečný nálet s pravými zatáčkami, pak přistaň na pravé straně přistávací plochy. Pokud s levými zatáčkami, přistaň na levé straně. Pokud provádíš dlouhý konečný nálet, zůstaň uprostřed přistávací plochy. Tím se lze vyvarovat křížení dráhy letu. Nekřiž dráhu letu parašutistům v konečném náletu. V oblasti okruhu konečného náletu neprováděj žádné otáčky, S-zatáčky nebo pro ostatní těžko čitelné manévry. A především : měj stále otevřené oči! Nejdřív se podívej do směru, kam zatáčíš! Každá otáčka (i hookturn) je v pořádku, pokud je prováděna ve volném prostoru a kontrolovaně, nikoho neohrožuje nebo neomezuje. Každá otáčka (i pomalá na velkém padáku) je špatná, pokud není kontrolovaná, omezuje nebo ohrožuje ostatní nebo pouze náhodou nikoho nestrefíš.

Neexistují nebezpečné padáky, ale občas parašutisté, kteří své padáky (i velké) nemají pod kontrolou a neovládají je. Nebo nemyslí dostatečně daleko před sebe. Nebo neví to, co by vědět měli. To jsou tví kolegové, které to musíš naučit, abys sám přežil. Nejlépe mezi 4 očima, přátelsky, věcně a bez nadávek.

Po přistání už jsi skoro přežil. Úplně ale teprve tehdy, pokud opustíš místo přistání bez toho, abys ohrozil sám sebe a ostatní. Dávej pozor také na přistávající parašutisty. Je jednodušší zůstat chvilku stát a přistávajícímu dát přednost, než ho nevidět a přinutit ho těsně nad zemí, aby se ti vyhýbal.

V případě pochybností: používej svůj mozek vždy, jakmile jen je to možné!

Copyright: pokus se předcházet úrazům tím, že tyto informace budeš rozšiřovat co nejdále. Kopírování, tisk a rozmnožování tohoto dokumentu je vyloženě žádáno! Zdroj : www.pinkskyvan.cz

Drop zone rules 

Milý parašutisto, zde máme několik bezpečnostních tipů a doporučení, které používáme na letištích, kde létá Pink Skyvan, a které jistě využiješ i na jiných letištích. 

Nejprve pravidla: 
1. používej svůj mozek. 
2. Pokud u někoho zjistíš, že ho nepoužívá, popros ho, aby tak učinil. 

Nahlášení do letadla: 
Probíhá elektronickou kartou přes počítač, kde jsou uvedeny tvé osobní údaje včetně váhy. Překročení váhových limitů letadla by ohrozilo nejen tebe, ale celý letoun. Proto je důležité, abys nastoupil do letadla, do kterého ses manifestoval. 

Nastupování do letadla: 
Buď včas připraven k nástupu na místě, kde se nastupuje. Měl bys mít svůj postroj zkontrolován, oblečen a připraven jako na seskok. Letadlo k tobě přijede. Prosím, zůstaň stát na místě, dokud pilot letadlo úplně nezastaví. Teprve poté jdi se svou skupinou zezadu k letadlu a nastupte. V žádném případě neprocházejte pod křídly, kvůli vrtulím. Vrtule sekají hlavy! Zůstaň se svojí skupinou i v letadle, to předchází neklidu a pohybu na palubě, a tím i pravděpodobnosti, že ti někdo nechtěně vytáhne uvolňovače či uvolní jiné úchyty a spony. Parašutisté, kteří skáčou sami, ti, co rychle padají a malé skupinky, nastupují první. Větší skupiny poté. Při neúplně naplněném letadle se posaďte co nejblíže ke dveřím, to je kvůli těžišti letadla. Usnadníte práci pilotovi a letoun snáze stoupá Při těžišti blízko k pilotovi by hrozilo při startu překocení letounu. Samozřejmě ses předem informoval, jak se zavírají a otvírají dveře. 

Připoutání se při startu a přistání: 
Pro start, let do 300 m a pro přistání platí povinnost se připoutat a nasadit přilbu. Pevná přilba s kamerou se může v nouzové situaci stát nebezpečnou zbraní nejen pro tebe. Každý parašutista se musí seznámit se zacházením s bezpečnostními pásy před startem letadla. Pokud sedíš u stěny, použij ty pásy, které se nacházejí u stěny a ponech ty prostřední těm, kteří sedí uprostřed. 

Bod vysazení: 
Po obdržení povolení k vysazování rozsvítí pilot červené světlo jako signál k otevření dveří. 4-8 sekund před dosažením bodu vysazení bílé světlo, ( parašutisté se připraví k výskoku ) a po dosažení bodu vysazení zelené světlo ( vyskakují). Parašutista se přesvědčí, že během seskoku budou dodržena pravidla viditelnosti a nehrozí nebezpečí srážky s jiným létajícím objektem, a vyskočí z letadla. Bez toho, aby při výskoku poškodil postranní stěny. 

Odstupy mezi skupinami: 
Při výskoku by neměly být menší, než 3 sekundy, u větších skupin samozřejmě adekvátně více. Rychle padající ( chute assis, headdown, freefly, apod.) by měli po otevření padáku kroužit v místě otevření, dokud padáky neotevře skupina pomaleji padající, abyste se vyvarovali tomu, že budete s padákem v místě, kde oni se právě separují. Ti, co jsou již níže na padáku by se měli i na padáku dále výškově separovat, ti, co jsou výše pomaleji klesat, aby při přistání měli všichni dostatek místa. 

Konečný nálet: 
V létání VFR ( za dobré viditelnosti ) je běžný konečný nálet s levou zatáčkou, a tak by tomu mělo být i v parašutismu. Podle pravidla by tedy měly být poslední zatáčky před přistáním prováděny doleva. Po důkladném prozkoumání vzdušného prostoru, jako výjimka z tohoto pravidla, může být proveden i konečný nálet s pravými zatáčkami. Na otevřeném padáku, zejména u malých, rychlých padáků, je velké nebezpečí kolize. Proto je důležité nejdříve se podívat, kam chci letět, a pak teprve zatáčet. Pro všechny, ale zejména pro ty, kteří mají větší padáky,platí, neuklesávejte výšku tam, kde ostatní provádějí konečný přistávací nálet. Uklesejte si výšku stranou, a pak proveďte přistávací nálet. 

Místo přistání: 
Pilot letounu má pro přistání pouze přistávací dráhu, parašutista může přistát i na louce či poli, ale ne v sektoru náletu letadla. Pokud se přece jenom z nějakých důvodů povede přistát na přistávací dráze, tuto okamžitě opusťte! Na letišti se musí počítat s volně pobíhajícími dětmi, slepými a duševně nepřítomnými, kteří momentálně balí své padáky. Proto není vhodné přistávat na parkovišti a v místě, kde se padáky balí, aby tito lidé nebyli ohroženi. Hook turny, prosím, jen tam, kde neohrozíte nikoho jiného. Před tím se doporučuje vyplnit si hlášení o úraze! 

Přistání mimo letiště: 
Nemělo by se přihodit, ale pokud je přece jen nevyhnutelné, přistaňte v blízkosti ostatních, kteří přistávají mimo letiště a blízko průjezdné silnice. V případě potřeby se tak může rychle pomoci. Pokud byste byli zraněni, nevstávejte a nechte padák rozprostřený na zemi. Je to signál pro pilota o zranění, který komunikuje s manifestem. Po návratu se nahlaste u manifestu.

V malých formacích jako 4RW parašutisté dojíždějí k formaci jen málo nebo vůbec, Ve větších formacích však musí být parašutisté schopní dojíždět přesně a bezpečně, aby se dostali dolu ke skupině. Ve velkých formacích stoupá riziko kolizí ve středním vzdušném sektoru, nebudeme zmiňovat odstrašující hromadné kolize, kdy jediný špatný dojezd způsobí zboření celé formace a pád parašutistů jednoho přes druhého. 

Parašutisté mohou zvýšit šance na hladký, bezpečný a zábavný seskok v každé jeho fázi :

• Účastnit se při společných přípravách na seskok na zemi
• Mentálně si zopakovat seskok
• Správně vyskočit
• Kontrolovat střemhlavé dojezdy
• Zastavit dojezd
• Zahájit hladký konečný dojezd
• Správně létat ve formaci, pokud už jsi zapojen

Společná příprava na seskok na zemi
Mysli na seskok společně s ostatními a opakuj si to. Každý by se měl zúčastnit a znát svůj úkol. Každý se musí cítit pohodlně v přidělené pozici a být dostatečně kompetentní v ní létat a zvládnout ji. 

Nikdo by neměl hovořit, pokud hovoří organizátor. Ve skutečnosti je lepší neříkat vůbec nic, pokud se organizátor přímo nezeptá. Výjimkou je samozřejmě situace, kdy není parašutista dostatečně zkušený na to, aby přidělenou pozici zvládl. Obvykle se organizátoři při počátečních pohovorech všech ptají, jestli jsou spokojeni s přidělenou pozicí. A to je čas, kdy se má hovořit! Je lepší létat v jednodušší pozici se zaručeným úspěchem, než špatně v těžké pozici a všem to zkazit. Létej těžší pozice v menších skupinách a zlepši své dovednosti před tím, než to budeš zkoušet ve velké formaci.

Nácvik na zemi je také čas pro to, aby se vyjasnily problémy s pohybem ve vzduchu, pořadí při výskoku a barva kombinézy. Organizátoři typicky začínají s obecně seznamujícím pohovorem o seskoku bez kombinéz. Poté, co se všichni seznámí s průběhem seskoku, přikročí k detailnějším informacím. To obsahuje věci jako výskok, otáčení menších součástí formace, udržování hladiny, kývnutí (signály nebo výzvy pro další změny) a výšku pro separaci. Pokud je to složitější seskok, organizátoři obvykle udělají přestávku, a pak procházejí celý seskok znovu ještě několikrát. 

Poslední fáze nácviku na zemi je projití celého seskoku v kombinézách, aby každý viděl barvu kombinézy, kterou bude uchopovat. To je dobrý okamžik pro každého, aby si v paměti zafixoval, kam poletí z letadla k formaci.

Mentální příprava na seskok
Po přípravě s celou skupinou si projdi v duchu celý seskok tolikrát, dokud si nejsi jist, že sis vše zapamatoval. Ale dej si oddych před tím, než se půjdeš ustrojit. Stejně jako je důležité znát celý seskok, je důležité i relaxovat a nechat seskok usadit v paměti.

Mentálně si zopakuješ ještě celý seskok v letadle od startu po výskok. Většinou 3 až 4x. Projdi si to hned po startu, když si všichni rozepnou záchranné pásy. Udělej to znovu před tím, než si nasadíš helmu a brýle, možná po třetí hned poté a po čtvrté tehdy, když jde letadlo do náletu. Ale vyčisti si hlavu, když se řadíš na své místo pro výskok. V tomto okamžiku důvěřuj své paměti a schopnostem.

Správný výskok
Výskok může vylepšit nebo zničit celý seskok. Když skupina po výskoku vyskočí z letadla včas a má let pod kontrolou, zbytek seskoku má velkou šanci na úspěch. Někteří parašutisté jsou před výskokem příliš nabuzení, což může způsobit, že jsou příliš agresivní. To způsobuje problémy ve dveřích a u dveří. Většina výskoků nevyžaduje velkou sílu, pouze koordinované pohyby a horlivou, ale kontrolovanou mysl. Když se řadíš před výskokem, zhluboka se jednou nebo dvakrát nadýchni, aby ses uklidnil a získal víc kyslíku pro zásobení mozku. Pak se soustřeď na dobrý výskok a užij si ho.

Kontrola střemhlavých dojezdů
Jakmile jsou všichni floateři a diveři ve vzduchu, měli by se zacílit na své kvadranty a přitom během letu sledovat ostatní parašutisty. Pokud si představíš formaci jako velký koláč, pak kvadrant představuje čtvrtinu tohoto koláče. Parašutista by měl letět k místu zevní části své čtvrtiny. Orientace tohoto kvadrantu ve vztahu k letadlu určuje úhel letu parašutisty. Pokud je kvadrant na bližší straně formace, měl by letět k formaci ve strmějším úhlu, než když je jeho kvadrant na vzdálenějším okraji, neboť musí překonat menší horizontální vzdálenost. Pokud jsi správně provedl přípravu na zemi, měl bys být schopen najít osobu, která je ve formaci před tebou a následovat ji ke své části formace. 

Diveři typicky užívají různé stupně delta pozice : nohy nataženy a od sebe, ruce nataženy dozadu a asi v úhlu 45° vzhledem k tělu. Pozdější diveři zpočátku užívají strmější sestup, ale pouze tak dlouho, aby byli schopni dohnat ostatní divery před sebou. 

Diving je zábavný, ale může zabíjet. Měl bys pouze zřídka používat vertikální head-down sestup, protože pokud jsi v této pozici, nemůžeš vidět formaci a ostatní divery, a můžeš dosáhnout rychlosti přes 320 km/hod! Kolize může být vážná a dokonce smrtelná. I při současných rekordních seskocích parašutisté zřídka kdy potřebují tyto head-down sestupy, neboť všechna letadla je vysazují do vzduchu najednou a následují se v předem daném pořadí. Nikdo nepotřebuje sestupovat takovou rychlostí a tak strmě. 

Zatímco jsi v delta pozici, můžeš svůj směr letu korigovat doprava nebo doleva. Např. pro změnu směru doprava nakloň hlavu a zbytek těla doprava. Můžeš také natáhnout pravou ruku do strany, abys zachytil více vzduchu, ale dej pozor, abys tento pohyb nepřehnal, nebo tě to vynese ze směru nebo dokonce přetočí. 

Sleduj osoby, které následuješ, ale zároveň sleduj jak jsi daleko (vertikálně a horizontálně) od formace. Pokud je tvá horizontální vzdálenost příliš velká, můžeš získat výšku tím, že stočíš ramena dopředu a budeš je tlačit dolu společně s rukama. Můžeš také dát bradu na hrudník, ale stále udržuj pohled na formaci. To způsobí maximální track dopředu s velkou horizontální rychlostí. Parašutista v této pozici by měl dobře a včas zabrzdit, než se dostane do konečného náletu k formaci, protože déle trvá, než se zastaví.

Diveři, kteří jsou blízko u formace horizontálně, ale příliš vysoko vertikálně, prostě udělají perfektní oblouk, ale před tím se přesvědčí, že mají pod kontrolou všechny, kteří jsou pod nimi. Snaž se uspořádat svůj seskok předem tak, aby ses do této pozice nedostal. Pokles shora strmě dolů je pomalý a udržuje tě pryč z dohledu ostatních. Pamatuj na to, abys včas změnil pozici těla a přestal klesat před tím, než se dostaneš pod svojí ideální pozici.

Zastavení strmého sestupu
Je třeba pár zkušeností, aby parašutista rozpoznal, kdy má zastavit sestup, ale hlavní myšlenka je ta, že je třeba zastavit sestup před tím, než začneš konečný dojezd k formaci. Jakmile se dostaneš blízko, což někteří organizátoři nazývají „červenou zónou“, nebo posledních 7-10 metrů dojezdu, široce roztáhni ruce a nohy a opři se o relativní vítr, abys odboural sestupovou rychlost. Tato technika je téměř totožná s nastoupáváním, pokud jsi nízko. V obou případech se zpomaluješ o relativní vítr.

Jdi do pozice pro konečný dojezd, který je plochý a v hladině. Plochý dojezd v hladině je nejlepší, zejména při dnešních velkých formacích, kdy většina parašutistů má pouze jeden úchyt na formaci (weedwhacker) nebo v linii spojené se základem formace. Uchycení na velké formaci z pozice jen o několik desítek centimetrů výše způsobí rozvlnění formace, které zcela jistě způsobí problémy. Řekněme, že jsi vše udělal správně a jsi přibližně 5 metrů od formace a půl metru nad formací. To se nazývá „úhel přiblížení“. Pro začátečníky jsou to dobrá čísla. Pro zkušenější je realističtější 30 cm nad formací. 

Nezkušení parašutisté, kteří se pokusí zahájit přiblížení z absolutní hladiny (nebo dokonce lehce pod formací) kličkují při dojíždění, zatímco bojují o to, aby udrželi hladinu s formací. Při tom mohou dokonce sklouznout pod formaci. Avšak pokud jsi více než 30-60cm nad formací, jiný parašutista tě může podletět a vzít ti vzduch. Nebo se můžeš posunout příliš blízko přes někoho dalšího v konečném dojezdu nebo ve formaci a padnout na něj. Jak budeš získávat zkušenosti, pracuj na konečném dojezdu v hladině.

Zahájení konečného dojezdu
Pokud jsi 5 metrů od formace a půl metru nad formací, jsi připraven doklouzat ke svým úchytům. Zařaď se do své pozice a natáhni dostatečně nohy, aby ses tam dostal přímo, v jedné linii. Udržuj procházkovou rychlost při klouzání k úchytu, pak se zastav na místě a vyrovnej hladinu s formací.

Při pohybu k formaci se snaž cítit, co dělají tvoje nohy. Neměly by být úplně nataženy, ale jemně tlačit proti vzduchu proudícím proti nim. Pokud potřebuješ trochu víc rychlosti, natáhni je jen o něco víc. Pokud potřebuješ zpomalit, trochu je ohni v kolenou.

Parašutisté se zkušenostmi ve velkých formacích nikdy nepřehánějí žádné pohyby během konečného dojezdu. Přehnání některého pohybu může způsobit skluz stranou nebo dokonce vybočení z jejich pozice. Je to jednoduché. Klouzej hladce a ne příliš rychle, až budeš jen několik centimetrů od svého úchytu a v hladině s formací. Snaž se letět celým svým tělem před tím, než uchopíš úchyt. Jemně polož ruce na stanovené úchyty bez toho, abys po nich sahal, což by způsobilo tah celou formací.

Správné létání ve formaci
Hurá, jsi ve formaci! Ale ještě neoslavuj. Formace sama nepoletí. Každý musí pomoci. Uvolni se trochu a snaž se vynaložit jemný tlak lýtky nohou směrem dolu, abys zmenšil tah ve formaci. Dívej se přes celou formaci, aby ses ujistil, že padáš ve stejné hladině jako parašutisté na druhé straně formace. Pokud druhá strana začne klesat, udělej lepší oblouk. Pokud začne stoupat, lehce zplošti svoji polohu. Formace se stane jedním velkým systémem. Každý vidí a cítí, co dělá ten druhý. Je to jako skutečné elektrické napětí mezi parašutisty.

Tipy na znovuzískání pozice
Pokud se dostaneš příliš nízko (metr a více) jdi dále od formace a otoč se k ní stranou. Zatímco držíš formaci v zorném poli, dej hlavu dolu, roztáhni ruce a nohy do šířky, jak jen je to možné, abys byl co nejplošší. Opři se o vzduch jak jen můžeš a tlač ho dolů, zaměř se na to, abys ho tlačil zejména předloktím a horní částí stehen a lýtky, stáhni břišní svaly, pokud je to nutné. Tuto pozici drž tak dlouho, dokud nejsi dostatečně vysoko nad formací na to, abys provedl dobrý dojezd. 

Na to, abys odboural přebytečnou dopřednou energii z dojezdu, natáhni ruce vně před sebe a kolena protlač dolů. Tato technika se nazývá dobržďování. Avšak dávej pozor, abys nedal nohy příliš pod sebe, mohl by ses dostat do pozice v sedě nebo se překotit dozadu. Nedobržďuj tímto způsobem v konečném dojezdu. Mohlo by tě to úplně vyhodit z pozice! V konečném dojezdu bys měl dobržďovat jemným tlakem nohou a lýtek.

Několik dalších tipů ti pomůže k tomu, abys létal hladce a bezpečně:

• Mysli na to, že bezpečnost je na prvním místě a ego až na tom posledním. Neúčastni se velkých sestav, pokud víš, že na to nemáš. Dávej pozor na ostatní lidi na nebi. Nesklouzni do nájezdu někoho jiného k formaci. Trackuj od formace jak nejvíc je to možné. Dívej se okolo sebe a odmávej před tím, než otevřeš padák.
• Místo abys tápal s ostatními nezkušenými parašutisty, nech se trénovat a vést zkušenými instruktory. Účastni se kurzů a boogie. Skákej s organizovanými skupinami.
• Procvičuj, procvičuj, procvičuj!
• Uvolni se! To, že se něco učíš neznamená, že bys neměl být uvolněný a neměl si to užít.
• Nebuď nedočkavý! Nestane se z tebe přes noc ze studenta parašutista závodící v 16RW. Pamatuj si, pomalu je rychle. A nikdy nemůžeš položit příliš mnoho otázek.

Střemhlavý dojezd je jen jedno z umění v parašutismu, které se můžeš naučit, jako např. úchyty v sedě, provádět komplexy nebo formaci diamantu na otevřených padácích. Opatři si správné vybavení, poslouchej instrukce a naplánuj si spoustu seskoků, abys dosáhl takové úrovně, kterou chceš. Stejná pravidla platí pro 12RW jako pro 10RW, tak pilně pracuj a budeš tam, kde chceš.

Z anglického originálu z časopisu Parachutist May 03 přeložila MUDr. A. Ptáčková